Ošetřování

Při léčbě proleženin je důležité dodržovat všechna preventivní opatření, která sníží riziko vzniku nových poškození tkání a ovlivní hojení již vzniklého defektu. Přístup k léčbě by měl být komplexní, tzn. týkající se nejen vlastních proleženin, ale i celkového stavu pacienta.

Nejprve je nutné zhodnotit celkový zdravotní stav pacienta:

  • umístění, velikost proleženiny (délka, šířka, hloubka), dutiny v ráně a jejím okolí, poddolování, tunely, hnis, nekrotická tkáň, stav granulační tkáně, hnisavé kanálky, známky infekce, stav epitelizace pokožky,
  • je-li to technicky možné, je výhodné proleženinu vyfotografovat (pro srovnání na počátku a v průběhu léčby),
  • zhodnocení psychického stavu – vztah pacienta k léčbě, mentální stav, deprese, sociální podpora, nadměrné užívání léků, předávkování léky ze strany lékaře, alkoholová nebo drogová závislost, stres,
  • v případě ideálních podmínek léčby lze očekávat výrazný pokrok v léčení proleženin do 2-4 týdnů,
  • pravidelně kontrolovat stav proleženin (alespoň 1x týdně), dojde-li náhle ke zhoršení stavu proleženin, je nutné ihned přijmout potřebná opatření, změnit plán léčby a ránu kontrolovat častěji,
  • pravidelně kontrolovat celkový zdravotní stav nemocného, dojde-li k náhlému zhoršení zdravotního stavu (např. projevy sepse), je nutné ránu ihned důkladně prohlédnout zahájit léčbu vzniklých potíží,
  • pravidelně kontrolovat přiměřenost výživy, poskytovat psychosociální podporu, sledovat úroveň bolesti a další projevy komplikací (např. postupující záněty, dutiny v okolí rány, meningitida, zánět srdeční chlopně, záněty kloubů, kostí, sepse),
  • pomalejší hojení rány může být spojeno se špatným plánem léčby, s malým odlehčením tlaku na postižené místo, s použitím nevhodného krytí, nebo se špatnou výživou, tyto faktory mohou být také ovlivněny psychosociálními nebo ekonomickými hledisky,
  • symptomy zhoršení stavu rány – nárůst exudátu, otoku rány, ztráta granulační tkáně, a hnisavý výtok,
  • symptomy zhoršení celkového zdravotního stavu – horečka, nízký krevní tlak, zrychlený srdeční tep, zhoršení psychického stavu,
  • hluboké poškození tkání lze zjistit na CT (počítačová tomografie), MR (magnetická rezonance),
  • u terminálně nemocných se klade větší důraz na pohodlí pacienta, potlačení bolestí, než na samotné léčení rány.

Komplikace, které mohou být spojeny s proleženinami:

  • infekční (hnisající puchýře, infekční kanálky, meningitida, a zánět srdeční chlopně),
  • neinfekční,
  • meningitida, zánět kloubů, spinocelulární karcinom v dekubitu,
  • osteomyelitis, bakteremie, a postupující záněty,
  • i malé poškození, otevření kůže může být spojeno s obrovskou dutinou v podkoží,
  • delší léčba rány pomocí antiseptik obsahujících jód může způsobit problémy se štítnou žlázou nebo otravu jódem,
  • po aplikaci některých antibiotik se může v ojedinělých případech objevit porucha sluchu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto problémům:

  • periferní cévní onemocnění, diabetes, snížená imunita, zhoubné nádory, psychóza, a deprese,
  • komplikace spojené s dekubity by měly být léčeny přednostně.

Léčbu proleženin je možné shrnout do několika základních postupů:

  • nekrotická rána = odstranit nekrózu;
  • infikovaná rána = vyčistit ránu od infekce;
  • čistá rána = podporovat granulaci a epitelizaci.

Spontánní zhojení pokročilých stadií proleženin není možné. V těchto případech je vždy nutná chirurgická léčba spočívající v odstranění odumřelých tkání a sanaci infekčního ložiska. Ránu zbavenou nekróz je vhodné ošetřovat moderními metodami vlhkého hojení.

Čištění ran – postup pro péči v domácím prostředí:

Příprava:

  • ruce umýt mýdlem v teplé vodě,
  • připravit si pomůcky – slaný roztok „saline“ (nebo fyziologický roztok), sprchovací pumpičku (větší injekční stříkačku), nové krytí na ránu, chirurgické rukavice, velký igelitový/plastový pytel (ubrus), 2 menší plastové sáčky na likvidaci starého krytí a buničiny nasáklé sekretem a mycím roztokem, měkký ručník (nebo jinou osušku), brýle (+ochranné brýle, příp. igelitovou zástěru), menší misku nebo buničinu, papírové ručníky (savý materiál pro odsátí sekretu a mycího roztoku z igelitové podložky),
  • uložit pacienta do vhodné polohy,
  • pod pacientem rozložit velký plastový pytel (ubrus), aby nedošlo ke znečištění, namočení podložky, prostěradla.

Odstranění starého krytí:

  • vložit ruku do menšího plastového sáčku, tašky (nebo použít chirurgické rukavice),
  • sejmout staré krytí s tímto sáčkem na ruce, obrátit sáček tak, aby krytí zůstalo uvnitř, pevně sáček uzavřít a zlikvidovat (při použití rukavic, použité rukavice také vhodit do připraveného sáčku, tašky, infekční odpad!!!).

Čištění rány:

  • nasadit si chirurgické rukavice (brýle a zástěru – pokud by sekret mohl z rány vystříknout, silně infekční materiál),
  • naplnit injekční stříkačku roztokem slané vody – „salinu“ (fyziologického roztoku),
  • vložit misku nebo savý materiál (buničinu, papírové ručníky) pod ránu na zachytávání sekretu z rány,
  • „sprejování“ rány provádět ze vzdálenosti 2,5-15 cm od rány s dostatečnou silou, proudem roztoku, aby se odstranily nekrotické částice a zbytky starého krytí, pozor – velmi opatrně, aby se nepoškodila nově vytvářená pokožka (granulace, epitelizace),
  • opatrně odstranit misku se sekretem, příp. nasáklou buničinu, papírové ručníky (vložit do druhého plastového sáčku), velký igelitový pytel (ubrus) a zlikvidovat (infekční odpad!!!),
  • vysušit pokožku kolem rány „tapováním“ měkkým, čistým ručníkem, osuškou,
  • přiložit nové primární krytí na ránu a ránu příp. zajistit sekundárním krytím (podle typu primárního krytí), stačí používat čisté, nesterilní krytí, plní stejný účel a je levnější,
  • poté sundat rukavice naruby a zlikvidovat (infekční odpad!!!),
  • pravidelně měnit krytí a kontrolovat stav rány.

Příprava mycího roztoku „saline“ = slaná voda = „fyziologický roztok“ domácí výroby
Do 1 litru převařené pitné vody (minimálně 5 minut ponechat ve varu) nebo destilované vody přidat:

  • 2-3 kávové lžičky kuchyňské soli, dobře promíchat, aby se sůl rozpustila,
  • připravit si dobře vymytou skleněnou nebo plastovou láhev (nejlépe vymýt horkou vodou),
  • před použitím zchladit roztok na pokojovou teplotu, roztok může být skladován při pokojové teplotě v dobře uzavřené skleněné nebo plastové láhvi až 1 týden,
  • před aplikací u pacienta by měl být roztok vlažný (minimálně pokojová teplota).

Důležité: nepoužívat vodu ze studny, destilovaná voda má horší vlastnosti než převařená pitná voda (neobsahuje minerální látky), ale lze ji bez obav použít.

Průměrná doba léčení proleženin:

  • fáze čištění (v ideálním případě 3-7 dní)
  • fáze granulace (13-20 dní)
  • fáze epitelizace (20-40 dní)

Rychlost léčení rány závisí především na jejím stavu (přísun krve, kyslíku, vlhké prostředí, infekce), v případě značné infekce v ráně je léčení podstatně delší.

Zdroje:
www.osobniasistence.cz – podle textů Milana Čoka, www.osobniasistence.cz, doplněno podle textů NCO NZO Brno.