Ošetřování ran

Při léčbě proleženin je důležité dodržovat všechna preventivní opatření, která sníží riziko vzniku nových poškození tkání a ovlivní hojení již vzniklého defektu. Přístup k léčbě by měl být komplexní, tzn. týkající se nejen vlastních proleženin, ale i celkového stavu pacienta.

Nejprve je nutné zhodnotit celkový zdravotní stav pacienta:

• umístění, velikost proleženiny (délka, šířka, hloubka), dutiny v ráně a jejím okolí, poddolování, tunely, hnis, nekrotická tkáň, stav granulační tkáně, hnisavé kanálky, známky infekce, stav epitelizace pokožky,
• je-li to technicky možné, je výhodné proleženinu vyfotografovat (pro srovnání na počátku a v průběhu léčby),
• zhodnocení psychického stavu – vztah pacienta k léčbě, mentální stav, deprese, sociální podpora, nadměrné užívání léků, předávkování léky ze strany lékaře, alkoholová nebo drogová závislost, stres,
• v případě ideálních podmínek léčby lze očekávat výrazný pokrok v léčení proleženin do 2-4 týdnů,
• pravidelně kontrolovat stav proleženin (alespoň 1x týdně), dojde-li náhle ke zhoršení stavu proleženin, je nutné ihned přijmout potřebná opatření, změnit plán léčby a ránu kontrolovat častěji,
• pravidelně kontrolovat celkový zdravotní stav nemocného, dojde-li k náhlému zhoršení zdravotního stavu (např. projevy sepse), je nutné ránu ihned důkladně prohlédnout zahájit léčbu vzniklých potíží,
• pravidelně kontrolovat přiměřenost výživy, poskytovat psychosociální podporu, sledovat úroveň bolesti a další projevy komplikací (např. postupující záněty, dutiny v okolí rány, meningitida, zánět srdeční chlopně, záněty kloubů, kostí, sepse),
• pomalejší hojení rány může být spojeno se špatným plánem léčby, s malým odlehčením tlaku na postižené místo, s použitím nevhodného krytí, nebo se špatnou výživou, tyto faktory mohou být také ovlivněny psychosociálními nebo ekonomickými hledisky,
• symptomy zhoršení stavu rány – nárůst exudátu, otoku rány, ztráta granulační tkáně, a hnisavý výtok,
• symptomy zhoršení celkového zdravotního stavu – horečka, nízký krevní tlak, zrychlený srdeční tep, zhoršení psychického stavu,
• hluboké poškození tkání lze zjistit na CT (počítačová tomografie), MR (magnetická rezonance),
• u terminálně nemocných se klade větší důraz na pohodlí pacienta, potlačení bolestí, než na samotné léčení rány.

Komplikace, které mohou být spojeny s proleženinami:

• infekční (hnisající puchýře, infekční kanálky, meningitida, a zánět srdeční chlopně),
• neinfekční,
• meningitida, zánět kloubů, spinocelulární karcinom v dekubitu,
• osteomyelitis, bakteremie, a postupující záněty,
• i malé poškození, otevření kůže může být spojeno s obrovskou dutinou v podkoží,
• delší léčba rány pomocí antiseptik obsahujících jód může způsobit problémy se štítnou žlázou nebo otravu jódem,
• po aplikaci některých antibiotik se může v ojedinělých případech objevit porucha sluchu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto problémům:

• periferní cévní onemocnění, diabetes, snížená imunita, zhoubné nádory, psychóza, a deprese,
• komplikace spojené s dekubity by měly být léčeny přednostně.

Léčbu proleženin je možné shrnout do několika základních postupů:

• nekrotická rána = odstranit nekrózu;
• infikovaná rána = vyčistit ránu od infekce;
• čistá rána = podporovat granulaci a epitelizaci.

Spontánní zhojení pokročilých stadií proleženin není možné. V těchto případech je vždy nutná chirurgická léčba spočívající v odstranění odumřelých tkání a sanaci infekčního ložiska. Ránu zbavenou nekróz je vhodné ošetřovat moderními metodami vlhkého hojení.

Čištění ran – postup pro péči v domácím prostředí:

Příprava:

• ruce umýt mýdlem v teplé vodě,
• připravit si pomůcky – slaný roztok (nebo fyziologický roztok), sprchovací pumpičku (větší injekční stříkačku), nové krytí na ránu, chirurgické rukavice, velký igelitový/plastový pytel (ubrus), 2 menší plastové sáčky na likvidaci starého krytí a buničiny nasáklé sekretem a mycím roztokem, měkký ručník (nebo jinou osušku), brýle (+ochranné brýle, příp. igelitovou zástěru), menší misku nebo buničinu, papírové ručníky (savý materiál pro odsátí sekretu a mycího roztoku z igelitové podložky),
• uložit pacienta do vhodné polohy,
• pod pacientem rozložit velký plastový pytel (ubrus), aby nedošlo ke znečištění, namočení podložky, prostěradla.

Odstranění starého krytí:

• vložit ruku do menšího plastového sáčku, tašky (nebo použít chirurgické rukavice),
• sejmout staré krytí s tímto sáčkem na ruce, obrátit sáček tak, aby krytí zůstalo uvnitř, pevně sáček uzavřít a zlikvidovat (při použití rukavic, použité rukavice také vhodit do připraveného sáčku, tašky, infekční odpad!!!).

Čištění rány:

• nasadit si chirurgické rukavice (brýle a zástěru – pokud by sekret mohl z rány vystříknout, silně infekční materiál),
• naplnit injekční stříkačku roztokem slané vody – (fyziologického roztoku),
• vložit misku nebo savý materiál (buničinu, papírové ručníky) pod ránu na zachytávání sekretu z rány,
• „sprejování“ rány provádět ze vzdálenosti 2,5-15 cm od rány s dostatečnou silou, proudem roztoku, aby se odstranily nekrotické částice a zbytky starého krytí, pozor – velmi opatrně, aby se nepoškodila nově vytvářená pokožka (granulace, epitelizace),
• opatrně odstranit misku se sekretem, příp. nasáklou buničinu, papírové ručníky (vložit do druhého plastového sáčku), velký igelitový pytel (ubrus) a zlikvidovat (infekční odpad!!!),
• vysušit pokožku kolem rány „tapováním“ měkkým, čistým ručníkem, osuškou,
• přiložit nové primární krytí na ránu a ránu příp. zajistit sekundárním krytím (podle typu primárního krytí), stačí používat čisté, nesterilní krytí, plní stejný účel a je levnější,
• poté sundat rukavice naruby a zlikvidovat (infekční odpad!!!),
• pravidelně měnit krytí a kontrolovat stav rány.

Průměrná doba léčení proleženin:

• fáze čištění (v ideálním případě 3-7 dní)
• fáze granulace (13-20 dní)
• fáze epitelizace (20-40 dní)

Rychlost léčení rány závisí především na jejím stavu (přísun krve, kyslíku, vlhké prostředí, infekce), v případě značné infekce v ráně je léčení podstatně delší.