Zásady prevence vzniku proleženin

Pro prevenci vzniku proleženin platí tyto obecné zásady:

  • polohování (zkracování doby působení tlaku, aby nepřekročil prahovou hodnotu),
  • používání antidekubitních pomůcek (blokování nepříznivých mechanických vlivů vnějšího prostředí),
  • hygiena (blokování nepříznivých chemických a infekčních vlivů vnějšího prostředí),
  • rehabilitace a včasná mobilizace = normalizace celkového stavu pacienta,
  • normalizace celkového stavu – vnitřní prostředí, výživa, krevní oběh, okysličování, zvládání celkové infekce apod.,
  • je nutné pečlivě volit specifický ošetřovací a životní režim vzhledem k danému typu postižení,
  • riziková místa a proleženiny nikdy nemasírovat, masáž poškozeného podkoží způsobuje maceraci kůže a degeneraci podkožních tkání, které jsou nejvíce namáhány, zejména u starších lidí, při masírování je podkoží smýkáno!!

Zdroje

www.osobniasistence.cz – podle textů Milana Čoka, www.osobniasistence.cz, doplněno podle textů NCO NZO Brno.

www.umirani.cz

Výživa

Výživa nemocného a dostatek tekutin má velmi významný vliv pro prevenci vzniku proleženin i pro jejich léčbu.

Ač se zdá, že to zdánlivě s ranami nesouvisí, opak je pravdou – udržuje pokožku pružnou a vláčnou, zajišťuje dostatek živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, zvyšuje imunitu proti infekci a zkracuje dobu léčení již existujících ran.

Je žádoucí zajistit provedení tzv. nutričního monitoringu – vyšetření stavu výživy (v praxi se ale bohužel provádí spíše výjimečně). Určení stavu výživy, resp. podvýživy je velmi důležité pro zefektivnění léčebného procesu.

Správný jídelníček patří do rukou odborníka (například nutričního terapeuta), který vyhodnotí riziko podvýživy a nedostatku jednotlivých složek potravy. Pro nemocné obecně platí pravidlo 15–20% bílkovin, 25–35% tuků, 45–65% sacharidů. Strava by se měla skládat z dostatku bílkovin (maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, luštěniny), ovoce a zeleniny, mléka a obilovin. Využívá se také mnoha potravinových doplňků pro doplnění vitamínů, minerálů a v případě poruch přijímání potravy.

Energetické a nutriční nároky nemocného s proleženinami

Nemocný s proleženinou by měl denně vypít alespoň 30–35ml tekutin na 1kg své aktuální hmotnosti

(př. pacient s hmotností 60 kg by měl vypít 1,8 až 2,1 litru tekutin/den), pokud ošetřující lékař nedoporučí jiné množství. Nároky na množství tekutin jsou vyšší u nemocných, kteří mají teplotu nebo dekubit, ze kterého vytéká velké množství tekutiny (tzv. exsudátu).

Obecně lze doporučit, aby nemocný s proleženinou měl denně dostatek energie, tzn. 30–35 kcal na 1kg tělesné hmotnosti a bílkovin tzn. 1–1,5g bílkoviny na 1kg tělesné hmotnosti (př. nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 1800 až 2100 kcal a 60–90 g bílkovin). Strava by měla být bohatá na vitaminy a minerální látky s převážně antioxidačním účinkem, které mají pozitivní vliv na hojení rány.

Energie

Energie je nezbytná pro zajištění řádného fungování obranných mechanizmů i pro tvorbu nové tkáně, jež ránu postupně vyplňuje a uzavírá.

Pokud nemocný přijímá ve stravě energie málo, dochází postupně k vyčerpání zásobních zdrojů energie (zejména tukové tkáně). Následně začne organizmus využívat jako zdroj energie také bílkoviny vlastního těla (zejména svalovou tkáň). Dochází nejen k úbytku kosterních svalů, ale postupně také např. svaloviny srdce nebo bránice. A to je samozřejmě špatně, neboť tím se celkový zdravotní stav nemocného ještě zhoršuje. Ztráta kosterní svaloviny omezuje pohyblivost nemocného a ještě více obnažuje kostní výčnělky, tím se zvyšuje riziko vzniku proleženin. Úbytek srdeční svaloviny oslabuje oběhové funkce a redukce dýchacích svalů (bránice a mezižeberních svalů) zhoršuje dýchání.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základními stavebními kameny pro tvorbu nové tkáně i buněk zajišťujících ochranu poškozeného místa před infekčními mikroorganizmy.

Je nutno si uvědomit, že s tekutinou, která vytéká z proleženiny, ztrácí nemocný nejen vodu, ale také bílkoviny, jejichž ztráty je třeba doplnit. Chcete-li sami odhadnout potřebný příjem bílkovin, můžete použít jednoduché pravidlo. Nemocný by měl dostat přibližně tolik gramů bílkovin za den, kolik sám váží, tedy 1g bílkovin na 1kg tělesné hmotnosti (př. nemocný s hmotností 60kg by měl denně získat 60g bílkovin). Pro zajištění optimálního hojení proleženin se doporučuje dávku bílkovin zvýšit zhruba o dalších 20–40 g, tedy na 1,3–1,5 g bílkovin na 1kg tělesné hmotnosti (př. nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 78–90 g bílkovin). Lidé se často domnívají, že sní-li například plátek masa o hmotnosti 100g, přijali 100g bílkovin. To je zásadní omyl! Množství jednotlivých potravin – bohatých na plnohodnotné bílkoviny, které je třeba zkonzumovat, abychom získali 20g bílkovin, udává tabulka č. 1.

Tab. č. 1:
20g bílkovin lze získat konzumací přibližně:

Vitaminy a minerální látky

Vitaminy a minerální látky jsou velmi důležité a jsou v malých množstvích nepostradatelné pro normální metabolizmus.

Uplatňují se velmi významně v látkové přeměně sacharidů, lipidů a bílkovin (např. některé B vitaminy, biotin; hořčík, chrom a zinek). Některé z nich (např. vit. C, E, A a zinek) se zásadním způsobem podílejí na zajištění obranyschopnosti organizmu a chrání tak ránu před infekcí. Některé vitaminy (např. vit. C a A) a stopové prvky (např. zinek a měď) podporují tvorbu a ovlivňují kvalitu nové tkáně (pevnost a pružnost). Další se uplatňují jako tzv. protektivní (ochranné) faktory stravy. Do této skupiny lze zařadit vitaminy a minerální látky s antioxidačním účinkem (např. vit. C, E, karotenoidy; zinek, selen, měď, mangan), které hrají významnou roli při likvidaci reaktivních forem kyslíku a dusíku, které jsou často, ne zcela správně, označovány jako volné kyslíkové radikály. Tyto vysoce reaktivní částice vznikají v našem těle v limitovaném množství i za standardních podmínek a plní celou řadu důležitých a užitečných funkcí (např. pomáhají organizmu ničit škodlivé bakterie nebo bojovat s nádorovými buňkami). V důsledku působení některých vnějších vlivů (např. znečištění životního prostředí) a vnitřních vlivů (např. negativní vliv kouření) se tvorba těchto částic může zvýšit natolik, že je naše tělo již nedokáže účinně a bezpečně odstraňovat a pak hovoříme o tzv. oxidačním stresu, jehož příčinou může být mimo jiné také poranění a zánět.

Tekutá klinická výživa

Důraz na konzumaci dostatečného množství plnohodnotné a vyvážené stravy v komplexní péči o nemocného při prevenci a léčbě proleženin je naprosto klíčový.

Pokud má nemocný s rizikem vzniku proleženin problémy s příjmem běžné stravy a hrozí mu riziko nedostatečné výživy nebo má již proleženinu vytvořenou, je vhodné mu stravu doplňovat vhodnými nutričními přípravky, které jsou běžně k dostání v lékárnách.


 Vitaminy a minerální látky

Vitaminy a minerální látky jsou velmi důležité a jsou v malých množstvích nepostradatelné pro normální metabolizmus.

Tekutá klinická výživa

Důraz na konzumaci dostatečného množství plnohodnotné a vyvážené stravy v komplexní péči o nemocného při prevenci a léčbě proleženin je naprosto klíčový.

Příručka pro pacienty:

 

Zdroje

www.vyzivavnemoci.cz

www.osobniasistence.cz – podle textů Milana Čoka, www.osobniasistence.cz, doplněno podle textů NCO NZO Brno.